Inventarizace a inventura z pohledu účetnictví

Inventarizace a inventura jsou důležitou součástí účetní uzávěrky. Jaké právní předpisy tuto oblast upravují? Co je účelem inventarizace? Jaké jsou pravidla, metody a postupy pro inventarizaci? Odpovědět na tyto otázky je účelem tohoto článku. A také zde najdete vzor inventurního soupisu ke stažení.

Povinnost inventarizovat vyplývá ze Zákona o účetnictví, konkrétně § 6 a § 31. Postupy účtování inventarizačních rozdílů a ztrát upravuje účetní standart č. 007 - Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků a postup zúčtování těchto rozdílů upravuje vyhláčka č. 500/2002 v § 58.

Účel inventarizace

Účelem inventarizace je zajistit:

• Věcnou správnost účetnictví - zjišťuje se skutečný stav aktiv a pasiv a v případě rozdílu je třeba účetní stav upravit.
• Správné ocenění majetku a závazků - podle zásady opatrnosti se provádí ohledání porovnává se reálná hodnota s hodnotou uvedenou v účetnictví. U pohledávek se přihlíží k rizikům neuhrazení.

Druhy inventarizace

Podle termínu, ke kterému je inventarizace provedena ji lze rozdělit takto:

1. periodická inventarizace
   Okamžikem, ke kterému se provádí inventarizace je obvykle rozvahový den, což bývá 31.12.. Účetní jednotka může u majetku, kde nelze provést inventuru k rozvahovému dni, provést tuto inventuru v průběhu posledních čtyřech měsíců účetního období nebo v prvním měsíci následujícím po skončení účetního období. Stav zjištěný při fyzické inventuře se opravuje o přírůstky a úbytky do nebo po konci rozvahového období.
   Inventura proběhla před / po rozvahovém dni:

   Inventura proběhla		Stavy majetku zjištěné inventurou
   před rozvahovým dnem	+	Přírůstky od okamžiku inventury k rozvahovému dni
   	-	Úbytky od okamžiku inventury k rozvahovému dni
   	=	Stav na konci rozvahového dne
   Inventura proběhla		Stavy majetku zjištěné inventurou
   Po rozv. dni	-	Přírůstky od rozvahového dne po okamžik inventury
   	+	Úbytky od rozvahového dne po okamžik inventury
   	=	Stav na konci rozvahového dne



2. průběžná inventarizace
   Podle § 29 zákona o účetnictví průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Postupy a pravidla inventarizace

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 31 říká, že doklady týkající se inventury je kvůli průkazní povinnosti třeba skladovat po dobu 5 let od jejího provedení.
• Za inventuru se nepovažuje opsání stavu skladových karet.
• Za dokladovou inventuru se nepovažuje počítačová sestava syntetických účtů.
• Nelze použít ztráty v rámci norem, pokud nejsou normy vnitropodnikovou směrnicí k začátku období stanoveny.
• U dlouhodobého hmotného majetku je třeba provést ohledání, aby se zjistilo, zda nedošlo k poklesu hodnoty.

Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťují

1. fyzickou inventurou u hmotného majetku, u peněžních prostředků se zpracovává tzv. pokladní skonto, kterým je výčetka bankovek a mincí ke dni inventury, nebo
2. dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru,

Inventurní soupis - formulář pro inventuru

Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

1. o jaký majetek jde, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit,
2. podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace,
3. způsob zjišťování skutečných stavů,
4. ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury
5. okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Vzor inventurního soupisu ke stažení - formát .pdf

V případě provádění průběžné inventarizace mohou být inventurní soupisy podle odstavce 2 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.

Inventarizační rozdíly

Skutečný stav majetku nebo závazků se porovná s údaji v účetnictví. V případě, že účetní stav neodpovídá skutečnému, jsou vyčísleny inventarizační rozdíly:

1. manka
2. přebytky

Manko

Jestliže je skutečný stav majetku nižší než jeho účetní stav a tento rozdíl nelze doložit účetním dokladem, vzniká manko.

Zaviněná manka

Jde o taková, která vznikla např. odcizením nebo zanedbáním povinnosti ochrany majetku.

Nezaviněná manka

Český účetní standard pro podnikatele č. 007 označuje je označuje jako ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Jde o ztráty způsobené například vysycháním, odpařováním, prosakováním, táním, apod. Přípustná procenta úbytků mají zohledňovat zkušennosti pracovníků odpovědných za danou oblast a nesmí být výrazně vyšší než u jiných podniků v odvětví. Normy jsou stanoveny k prvnímu dni účetního období na celé období.

Jak vypořádat inventarizační rozdíly?

Inventarizační rozdíly se zapisují do období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku nebo závazků. Přirozené úbytky u nakupovaných zásob se účtují na vrub účtové skupiny 50 - spotřebované nákupy, u zásob vlastní výroby 61 - změny stavu zásob vlastní výroby. Zaviněná a nezaviněná manka na vrub účtové skupiny 54 - jiné provozní náklady.

Zaviněná a nezaviněná manka nad normu se promítají do skupiny 54 - jinén provozní náklady. Schodek hotovosti a cenin na vrub účtu 56 - finanční náklady. Souvztažným účtem je vždy účet daného majetku.

Přebytky zásob vlastní výroby se účtují ve prospěch účtové skupiny 61 - Změna stavu zásob vlastní výroby, přebytky pokladní hotovosti ve prospěch účtové skupiny 66 - finanční výnosy, u nakoupených zásob ve prospěch účtové skupiny 64 - jiné provozní výnosy.

Kompenzace mank a přebytků není povolena. Je tak možné učinit pouze jedná-li se o manka a přebytky zásob nebo majetku, které vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, tam kde je to vzhledem k charakteru zásob možné.