Půjčky mezi společníkem a společností a povinnost je úročit

Pokud se společnost vlivem nejrůznějších faktorů ocitne v náročnější finanční situaci, existuje mnoho způsobů, jak se s ní postupně vypořádat. Jedním z nich je půjčka od jednoho ze společníků společnosti v její prospěch. Nebo může být potřeba řešit obrácenou situaci, a to když společnost půjčuje jednomu ze společníků. Od toho se odvíjí také různě aspekty povinnosti půjčky úročit.

Zápůjčka nebo úvěr?

Zápůjčka

S novým občanským zákoníkem platným od roku 2014 je obecně používaný termín půjčka nahrazen termínem zápůjčka. Zápůjčkou se zabývá nový občanský zákoník v § 2390 - § 2394. Základní ustanovení v § 2390 říká, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zapůjčeny mohou být peníze i jiná věc. U zápůjčky může a nemusí být sjednán úrok. Smlouva o zápůjčce může být i ústní.

Úvěr

Úvěrem se zabývají v občanském zákoníku § 2395 - § 2400. Základní ustanovení v § 2395 říká, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 

Součástí smlouvy o úvěru tedy je sjednání úroku. Narozdíl od dřívější úpravy v obchodním zákoníku občanský zákoník nepředepisuje smlouvě o úvěru formu, takže může být i ústní. Zákon (o spotřebitelském úvěru) předepisuje písemnou smlouvu tam, kde se sjednává spotřebitelský úvěr. Předmětem úvěru mohou být jen peněžní prostředky, nikoliv jiné věci.

Pokud smlouva přímo stanoví konkrétní využití zapůjčených finančních prostředků v rámci úvěru, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění těchto vymezených účelů. V obou případech může smlouvu uzavřít podnikatel i nepodnikatel.

Rozdíly mezi úvěrem a půjčkou

Půjčka společníka společnosti

V případě, kdy společník půjčuje společnosti, výše úroků by se měla pohybovat mezi 0 až obvyklý úrok na trhu. Vyplývá to z § 23 odst. 7 ZDP, kde je pro nižší úroky než obvyklé stanovena výjimka.

Budou-li úroky vyšší, společnost si je nemůže uplatnit jako daňový náklad, resp. nemusí to být uznáno. Pokud by hodnota půjčky přesáhla čtyřnásobek vlastního kapitálu společnosti, z hlediska daňové uznatelnosti nastává potíž s testem nízké kapitalizace podle § 25 odst. 1) w) ZDP. Daňově uznatelným nákladem společnosti se úroky stávají až když jsou zaplaceny. 

V případě společníka, tedy věřitele, se přijatý úrok stává zdanitelným příjmem a společnost při jeho výplatě nesráží srážkovou daň. Pokud společník půjčuje bezúročně své společnosti, nenastávají žádné daňové konsekvence. Nejčastějším právním podkladem je smlouva o zápůjčce peněžních prostředků společníka. Ta nabývá platnosti ve chvíli předání a převzetí zapůjčované věci.

Dlužník v případě nižšího než obvyklého úroku nemá povinnost přiznávat hodnotu mezi dohodnutým a obvyklým úrokem. Pokud společník poskytuje společnosti úvěr, musí být úrok na rozdíl od půjčky předem stanoven.

Jinou možností kromě půjčky je poskytnutí příplatku mimo základní kapitál. Příplatek posiluje vlastní kapitál společnosti a je součástí vlastních zdrojů. Využívá se mimo jiné tam, kde by jinak nemusel dopadnout dobře test nízké kapitalizace.

Účtování půjčky od společníka společnosti

Když společnost půjčuje společníkovi

V tomto případě platí, že snížení hotovosti společnosti nesmí žádným způsobem omezit její chod nebo schopnost plnit své závazky vůči stávajícím klientům. Úroky jsou zdanitelným výnosem společnosti i za předpokladu, že ještě nebyly společníkem uhrazeny. Tato smlouva by měla mít písemnou podobu a ověřený podpis. Neplatí žádná výjimka, úrok by se měl sjednat v ceně obvyklé.

Pokud by nebyl sjednán úrok na úrovni ceny obvyklé, správce daně by mohl za určitých okolností zvýšit základ daně o rozdíl mezi sjednaným a obvyklým úrokem. V případě úvěru mezi společností coby věřitelem a společníkem jako dlužníkem platí stejné zásady, které jsou uvedené výše.

Pokud se stane, že společník společnosti s ručením omezeným je současně i jejím jednatelem, musí tuto půjčku nejprve schválit k tomu určená valná hromada společnosti. Kromě osoby jednatele může společnost sjednat smlouvu o půjčce také s členem dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými.

Valná hromada nejčastěji rozhoduje pomocí většiny hlasů společníků přítomných na zasedání. V souladu se zněním obchodního zákoníku musí být kromě valné hromady smlouva uzavřena pouze za podmínek obvyklých v obchodním styku.

Účtování půjčky od společnosti společníkovi

Jak stanovit úrok?

Pro stanovení úroku se již nepoužívá úrok v pevně dané výši 140 % diskontní sazby. Problémy by mohly nastat s určením obvyklé ceny peněz. Tu je možné určit jako úrok, který by byl sjednán za podobných podmínek v běžných obchodních vztazích mezi dvěma nezávislými stranami. Prakticky to znamená nechat si zpracovat podobnou nabídku od banky nebo jiného subjektu pro možnost srovnání, případně do dostupných nabídek zakopomponovat odlišné podmínky a zhodnotit jejich vliv na cenu - úrok.

Fyzická osoba zdaňuje své úrokové příjmy jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP sazbou daně z příjmů v hodnotě 15%. Právnická osoba je účtuje v obecném základu daně účtované do výnosů.