Rezervy

Rezervy si podnik vytváří pro budoucí výdaje, pokud má důvod předpokládat, že nastanou. Tento článek rozbebírá rezervy výhradně z pohledu účetnictví, další významy jsou rozebrané ve slovníku pod heslem Rezervy.

Definice rezervy

Rezervy definuje Vyhláška č. 500/2002 Sb v § 57 následovně:

§ 57 Postup tvorby a použití rezerv

1. Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. U rezerv podle zvláštních právních předpisů13) se postupuje podle těchto předpisů.
2. Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.
3. Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
4. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
5. Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.
6. Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci.

Podobně jako opravné položky jsou rezervy nástrojem zásady opatrnosti. Na rozdíl od opravných položek ale nesnižují hodnotu majetku, nýbrž zvyšují hodnotu závazků. Většina rezerv není daňově účinná, ale přesto tu existuje určitá povinnost vytvářet rezervy. Vyplývá ze zákona účetnictví § 25 odstavce 3:

Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Postup tvorby rezerv

Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek a není je možné používat ke korekci ocenění aktiv. K tomu jsou opravné položky. Rezervy jsou tvořeny na vrub nákladů v účtových skupinách 55, 57, 58 a 59 a jejich snížení, rušení nebo rozpouštění se účtuje ve prospěch nákladů. Je to obvyklé opatření s cílem nenavyšovat opticky výnosy.

Účetní rezervy

Cílem tvorby účetních rezerv je vyčíslit hospodářský výsledek v souladu se zásadou opatrnosti. Tvorba ani zúčtování účetních rezerv nemá vliv na daňový základ.

Účetní rezervy podle účelu na který jsou tvořeny

• Rezervy na důchody a závazky spojené se štědrou personální politikou

V ČR prozatím není zákonem stanovena povinnost vytvářet rezervu na důchody. Na základě smluv se zaměstnanci lze vytvřet rezervu například na nevybranou dovolenou, placená volna nad rámec zákona, nemocenskou nad rámec zákona, odměny při odchodu do důchodu atd.

• Rezervy na daň z příjmů

Používá se v případeh, kdy se účetní závěrka sestavuje dříve než dojde k finálnímu výpočtu daně z příjmů.

• Rezervy na restrukturalizaci

Rezervu na restrukturalizaci může účetní jednotak tvořit pouze na přímé náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizce. Patří tam odstupé zaměstnancům, likvidace ztrátových provozů atd.

• Rezervy na rizika a ztráty z podnikání

Sem patří rezervy na záruční opravy, hrozící penále a pokuty, možné výdaje vyplývající za ručení za závazky někoho jiného a z probíhajících soudních sporů.

Daňové rezervy

O daňových rezervách hovoří zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zejména v § 7, 9 a 10. Upravuje rezervy na pěstební činnost, na odbahnění rybníka, na sanaci pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod, které běžný smrtelník nemá potřebu tvořit. Zajímavější je § 8, který hovoří o rezervách na opravu hmotného majetku.

Pokud účetní jednotka splní požadavky zákona (viz níže), může vytvořit tuto rezervu jako daňově účinnou.

ZOR § 7 Rezerva na opravy hmotného majetku

Kdo může tvořit rezervu na opravu

(1) Rezervu na opravy hmotného majetku, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří

1. mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
2. jsou nájemci hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,
3. procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.

Předpisy pro tvorbu a čerpání rezervy na opravu

(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.

(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,

1. který je určen k likvidaci,
2. u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
3. u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok,
4. k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu.

(4) Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.

(5) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.

Zrušení rezervy na opravu

(6) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.

(7) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(8) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

Termíny pro tvorbu rezervy na opravu

(9) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného

1. ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období
2. ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období
3. ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
4. v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období

vymezených v zákoně o daních z příjmů a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podává daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.

(10) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku uvedeného v odstavci 1 písm. b a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby.

(11) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty.

(12) V případě přeměn1e) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání.