Dodanění závazků po 30 měsících
O čem je dodaňování závazků, koho a jakých závazků se týká?
V zákoně o daních z příjmů, § 23 odst. 3, bod a), odrážka 11. je ustanovení o tom, že výsledek hospodaření se zvyšuje o "výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela." Lhůta pro promlčení je teď obecně stanovena na tři roky. Proto můžeme předpokládat, že 30 měsíců uplyne ve většině případů dříve.
Do 1.1. 2015 byla lhůta 36 měsíců. Ke změně došlo v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Lhůta 30 měsíců se týká závazků splatných po 1.1. 2015.
Dodaňování závazků se podle ZDP § 23 odst. (3) a) 11. nevztahuje na následucící situace:
- dluhy dlužníka, který je v úpadku pod zvláštního předpisu,
- dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,
- dluhy z titulu plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace,
- dluhy z titulu úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,
- dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen,
- dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,
- dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, a to až do doby pravomocného rozhodnutí,
- dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, a to až do doby pravomocného rozhodnutí.
- Za dluhy se pro tento účel nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy (týká se těch, co vedou účetnictví).
Jak postupují při dodaňování právnické osoby?
Právnické osoby částku závazků k dodanění uvedou na řádku 30 daňového přiznání k dani z příjmů. V případě, že dojde k zaplacení dodaněných závazků, "oddanění" se provede úpravou daňového základu na řádku 112.
U obou řádků je podle aktuální verze požadavků daňové správy v přiznání potřeba doplnit vysvětlující poznámku.
Příklad dodanění u právnické osoby
Příklad oddanění u právnické osoby
Jak postupují při dodaňování fyzické osoby?
Jednou z podmínek pro povinnost dodanění bylo, že vznikl výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Fyzické osoby, které zdaňují svoje příjmy s využitím paušálních výdajů závazky nemají povinost evidovat, skutečné výdaje neuplatňují. Netýká se jich to.
Fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci, provádějí úpravu daňového základu jen ve výjimečných případech. V drtivé většině případů totiž u nich náklad (výdaj) vzniká až zaplacením závazku. A dodaňování se týká neuhrazených závazků. Výjimkou může být dluh z titulu pořízení hmotného majetku uplatňovaného do nákladu prostřednictvím odpisů a závazky z finančního pronájmu s následnou koupí.
Plně jako u právnických osob se dodaňování týká fyzických osob vedoucích účetnictví. Částku závazku k dodanění uvedou v příloze č. 1 v tabulce E, která se následně promítá do řádku 105 daňového přiznání.
Částku závazku k oddanění se uvádí ve stejné tabulce v příloze č. 1 - tabulce E o něco níže. Úprava se následně promítne do řádku 106 daňového přiznání.
Příklad dodanění u fyzické osoby
Příklad oddanění u fyzické osoby
Můžu závazky po třech letech "odepsat" ve prospěch výnosů 648?
Zaúčtovat promlčení závazku do výnosů na 648 je možné. Dál se postup větví podle toho, jestli již byly závazky dodaněny.
Promlčení nedodaněných závazků
Pokud nebyly závazky dodaněny, bude se jednat o daňově účinné výnosy, které zvyšují základ daně.
Promlčení dodaněných závazků
Pokud závazky byly dodaněny, bude se jednat o daňově neúčinné výnosy. I logicky nedává úplně smysl navyšovat základ daně podruhé. Tyto výnosy se u právnických osob vyloučí ze základu daně na řádku 140 podle ZDP § 23 odst. 4 písm. d). Částka se opět doplní komentářem.
Zákon o daních z příjmů § 23