Tento účet se používá, když se setkáme se situací, že náklad přichází dříve než výdaj. Náklad (běžného) období (za které se účtuje), ale výdaje se odehrávají (a faktura přichází) až v následujícím období (nebo následujících obdobích).
Tento účet zajišťuje akruální princip. Je známa přesně částka, účel a období, kterých se týkají.
Tento účet představuje v rozvaze pasivum.
Pokud by k datu uzavření účetních knih nebyla známá přesná výše částky, použijeme pro dodržení zásady časové a věcné souvislosti institut dohadné položky pasivní (389), kde znalost přesné částky nahradíme odhadem.
Příklady účetních operací s účtem 383
| Účetní operace | MD | D |
|---|---|---|
| Předpis nákladu běžného období (z faktury, která dorazí později) | 5xx | 383 |
| Následující účetní období | ||
| Příjem faktury vztahující se k nákladům předchozího roku | 383 | 321 |
| Úhrada přijaté faktury | 321 | 221 |
Těm, kdo účtují v programu Pohoda se vybavuje využití tohoto účtu z technických důvodů souvisejících s vnitřní logikou tohoto software. Účet se využívá typově v situaci, kdy dostanu 1.1. fakturu za telefon. Pokud chci, aby mi seděl účet 343 na přiznání DPH zařadím doklad do nového roku s využitím účtu 383 do přijatých faktur, členění PD. Dříve nemůžu uplatnit odpočet, protože datum vystavení a obdržení dokladu je až v novém roce. Pak se vrátím do staršího období a tam náklad zaúčtuju přes interní doklad s členěním PN.
Další informace k nákladům příštích období
Časové rozlišování není třeba hnát do krajnosti. U malých částek je jistá benevolence. Co jsou to malé částky je na uvážení účetní jednotky zejména s ohledem na to, jak to ovlivní výsledek hospodaření. Je vhodné rozhodnutí zapracovat do směrnice a postupovat podle ní ve všech případech.
Kdy není třeba časově rozlišovat
V Českém účetním standardu č. 019 článek 6.4. se umožňuje časové rozlišení nepoužívat, jedná-lie se o:
- nevýznamné částky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření,
- pravidelně se opakující výdaje, popř. příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.
Podobně zní i vyjádření správce daně v pokynu GFŘ D-22, bodu 1 k § 23 odst. 2 ZDP. Nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, popř. příjmy, které podle platných účetních předpisů není nutno časově rozlišovat, se i pro účely stanovení základu daně z příjmů považují za daňové výdaje, popř. příjmy, u nichž byla dodržena věcná a časová souvislost.
Kdy naopak je potřeba časově rozlišovat
Pokyn GFŘ v dalším odstavci říká, že v souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby).