Co je odložená daň a jak na ni?

Termín odložená daň se občas někde objeví, ale není to úplně běžná věc. Její definice, vykazování a samotný výpočet, může být místy zavádějící a komplikovaný. Pojďme si na problematiku odložené daně trochu posvítit.

Kdybyste se nějakého člověka nepolíbeného účetnictvím zeptali, co si představuje pod pojmem odložená daň, asi by mu zablikaly oči spokojeností. Zřejmě by si představil, že je to nějaká daňová povinnost, kterou může odložit a tudíž neplatit hned. Jenže s prodloužením splatnosti nějaké daně to vůbec nesouvisí.

Co je odložená daň?

Předně je dobré zmínit, že pojem odložená daň není příslibem možnosti odložení závazku firmy ke státu. Neznamená to, že můžete platit nějakou daň v pozdějším termínu. Je to totiž pojem ryze účetní a s platbou daně z příjmů nijak nesouvisí. Mohli bychom říct, že je to účetní nástroj, jehož využití má firmám pomoci, aby jejich účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz dle aktuální situace a pomocí opatrnosti pokud možno předcházelo pozdějším potížím.

Odložená daň vzniká odlišným pohledem na určitou položku v účetnictví. Jeden pohled je ryze účetní, druhý daňový a oba se řídí vlastními pravidly. Ačkoli jsou tyto dva způsoby vzájemně propojené, vznikají mezi nimi rozdíly při pohledu na výnosy a náklady. Ty řeší právě institut odložené daně. V praxi nastává tento rozdíl ve chvíli, kdy za určité sledované období některé náklady či výnosy zachycené v účetnictví uznávají daňové předpisy v období jiném.

Vždy se ale jedná o rozdíly přechodné nebo dočasné, nikdy ne trvalé. Přechodné jsou proto, že z daňového pohledu jsou tyto položky stále zdanitelné, jenže v jiném období, než ve kterém byly zaúčtovány. Kromě toho samozřejmě existují rozdíly trvalé, u nichž však náklady nikdy nebudou daňově uznatelnou položkou, tudíž nejsou předmětem odložené daně.

Závazek, nebo pohledávka

Odložená daň se dělí na  odložený daňový závazek  a odloženou pohledávku.

Závazkem rozumíme částku vypočítanou z přecho dného rozdílu zdanitelného, která bude v budoucnu navyšovat základ daně. Závazek nejčastěji vzniká ve chvíli, kdy máme vyšší účetní zůstatkovou cenu, tedy kdy nám účetní odpisy vycházejí nižší než odpisy daňové. Můžeme sem zahrnout také vystavené a nezaplacené faktury za smluvní penále a úroky z prodlení.

Odloženou pohledávku naproti tomu logicky představuje částka vypočtená z přechodného rozdílu odčitatelného, která nám v budoucnu základ daně sníží. Vzniká například nižší účetní zůstatkovou cenou, nevyužitou daňovou ztrátou, účetní rezervou, opravnými položkami k zásobám či dlouhodobému majetku nebo přijatou nezaplacenou fakturou.

Samozřejmě ne každý má povinnost odloženou daň sledovat, natož pak platit. Podrobně o tom mluví Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Tato povinnost se ze zákona týká účetních jednotky, které mají zákonnou povinnost nechat ověřit svou účetní závěrku auditorem, čili které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. A také těch účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek. To jsou jednotky vedoucí účetnictví obchodní společnosti, jež je zároveň ovládající, mateřskou osobou. Ostatní účetní jednotky, tedy subjekty vedoucí účetnictví, mohou odloženou daň sledovat a vykazovat dobrovolně.

Jak se počítá odložená daň?

Na závěr ta nejdůležitější informace – jak spočítat odloženou daň? Odloženou daň vypočítáme vynásobením přechodného rozdílu a sazby daně platné dle ZDP v období, ve kterém odloženou daň uplatníme. Ideálním krokem, jak stanovit sazbu daně z příjmu, je rozdělení jednotlivých odložených daňových pohledávek a závazků podle doby jejich realizace na krátkodobé a dlouhodobé. Nebo je možné využít princip opatrnosti, kdy u závazků využijeme nejvyšší známou sazbu daně a u pohledávek naopak nejnižší.