Kategorizace účetních jednotek. Jejich kritéria a funkce

Počínaje dnem 1. ledna 2016 došlo k zásadní změně zákona o účetnictví a jeho původní verze z roku 1991 doznala poměrně rozsáhlých rozdílů. Tím bezesporu nejzásadnějším je zavedení kategorizace účetních jednotek. Níže si přehledně rozebereme, k čemu kategorizace slouží, jaké kategorie jsou zde zahrnuty a jaké povinnosti z tohoto zařazení vyplývají.

 

Pro začátek nastíním, co bylo účelem nového zařazení. Především to byla snaha konkrétně specifikovat rozsah vedení účetnictví u jednotlivých účetních jednotek, dále konkrétně vymezit povinnost zveřejnit účetní závěrky, výroční zprávy a další dokumenty ze sbírky listin. Kromě toho bylo také potřeba určit povinnost vyhotovit příslušné účetní výkazy ke dni účetní závěrky. A v neposlední řadě byla kategorizace zavedena proto, aby se určeným účetním jednotkám ubrala administrativní zátěž. Za těmito účely bylo nutné správně zařadit účetní jednotku do příslušné kategorie, aby mohly být splněny všechny zákonné povinnosti vyplývající z vedení účetnictví.

Kategorie a kritéria

 

Účetní jednotky byly nově rozděleny do čtyř kategorií a jejich zařazení do kategorií má svá daná pravidla. Dělí se na mikro, malou, střední a velkou účetní jednotku. Pro přehlednost najdete jejich dělení v tabulce níže.

 

Kritéria pro rozdělení účetních jednotek do kategorií

 

Kategorie účetních jednotekPodmínky k rozvahovému dniAktiva celkemRoční úhrn čistého obratuPrůměrný počet zaměstnanců
mikroNepřekračuje alespoň dvě z kritérií9 mil. Kč18 mil. Kč10
maláNepřekračuje alespoň dvě z kritérií100 mil. Kč200 mil. Kč50
středníNepřekračuje alespoň dvě z kritérií500 mil. Kč1 miliarda Kč250
velkáPřekračuje alespoň dvě z kritérií500 mil. Kč1 miliarda Kč250


Asi bude dobré ještě několika slovy zopakovat význam jednotlivých kritérií.


  • Aktivy celkem rozumíme součet všech aktiv zjištěný na základě rozvahy.
  • Roční úhrn čistého obratu znamená výši výnosů poníženou o prodejní slevy, dělenou počtem započatých měsíců účetního období a vynásobenou dvanácti. To se dělá proto, aby bylo možné zjistit skutečnou výši obratu bez ohledu na to, kolik měsíců konkrétní účetní období mělo.
  • Průměrným počtem zaměstnanců je průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců sestavený dle metodiky Českého statistického úřadu. Ten se zjišťuje dle interní evidence.

 

Takže jak to funguje v praxi? To, do jaké kategorie moje účetní jednotka spadá, zjistím snadno podle toho, jak splňuje nastíněná kritéria. Tedy hodnotu aktiv, čistý obrat a počet zaměstnanců za to které období. Umístění v konkrétní kategorii poznám, pokud dosáhnu nebo-li překročím alespoň dvě z těchto kritérií.

 

Samozřejmě je možné kategorie účetních jednotek měnit, ale i to má svá pravidla. Kategorii účetní jednotky změním ve chvíli, kdy ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročím nebo naopak začnu překračovat hraniční hodnoty své dosavadní kategorie. Změna kategorie účetní jednotky začíná od počátku bezprostředně následujícího účetního období.

 

V případě, kdy vznikne nová účetní jednotka (například formou fúze), tak si v příslušném období sama na základě vlastního kvalifikovaného odhadu stanoví, do které kategorie spadá. Čili sama predikuje své budoucí jednání ve všech třech kritériích pro nadcházející období. S ohledem na tento odhad pak dodržuje rozsah a způsob sestavení účetní závěrky pro příslušnou kategorii účetních jednotek se vším, co k tomu patří. Další informace najdete v našem slovníku pod heslem Účetní jednotka.