Opravné daňové doklady a jejich aktualizace v roce 2019

K prvnímu dubnu 2019 vstoupil v platnost daňový balíček, které změnil nebo poopravil některé zavedené postupy a řadu z nich aktualizoval. Jedna z výraznějších změn se týká i opravných daňových dokladů. Na dalších řádcích uvidíme, co se změnilo, v čem se ulehčí úřednímu šimlu, a na co si dávat pozor.

Ačkoli pojem dobropis již v českém právu není ukotven a nemá jasně definované hranice, v prostředí účetnictví je zdomácnělý a tvoří nedílnou součást obchodní praxe. Jedná se o doklad, kterým věřitel snižuje nebo dokonce anuluje hodnotu základu a daně výrobku či služby oproti původní ceně. Typickým příkladem této tzv. „záporné faktury“ může být reklamace ze strany zákazníka nebo zrušení objednávky ve stanoveném termínu, popřípadě dodatečné snížení ceny při množstevní slevě.

Do roku 2011 se tento termín používal oficiálně. Posléze byl nahrazen termínem opravný daňovým dokladem. Dobropisem dnes rozumíme záporný opravný daňový doklad, který snižuje hodnotu základu daně. Může být v praxi i kladný opravný daňový doklad, který jej naopak zvyšuje.

Příliš dlouhé čekání?

Podle původního znění zákona o DPH platilo, že oprava základu daně byla považována za uskutečněnou a platnou nejpozději k poslednímu dni toho zdaňovacího období, ve kterém odběratel obdržel opravný daňový doklad. V praxi se to řešilo často tím, že měl odběratel potvrzovat přijetí dobropisu k nějakému datu zpět.

Při tom jednak docházelo k delší době prodlení a možnému pochybení u odběratele. Anebo se dobropis nemusel k adresátovi vůbec dostat. Proto uplatnění odpočtu vázlo.

Rychlejší, jednodušší a bez průtahů

Novela tohoto zákona, která platí od 1. dubna tohoto roku, přispívá ke zjednodušení a usnadnění celého procesu. Zásadní změnou je přesunutí odpovědnosti z prodávajícího (plátce) na kupujícího, respektive příjemce zboží či služby. Zákon vysloveně uvádí, že plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se daňový doklad dostal k příjemci zboží nebo služby.

V praxi to znamená, že již nejsou důvody čekat na potvrzení, že dotyčný příjemce doklad přijal. Rozhodující bude to, zda byl doklad příjemci skutečně odeslán a zda pro to poskytovatel služeb udělal rozumné maximum.

K procesu se nadále vážou důležitá data. Pro DUZP je obvykle klíčové je datum, kdy nastaly okolnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, čímž se změna stala platnou.

Od toho dne je lhůta na vystavení a zaslání dokladu. Na vystavení a odeslání opravného daňového dokladu máte ze zákona lhůtu patnácti dní. Z tohoto důvodu se také různí doba, kdy lze tento krok uvádět do daňového přiznání.

V případě opravy daně jako samostatného zdanitelného plnění se toto uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací obdobím, ve kterém byla oprava platná. Tedy to období, ve kterém nastaly okolnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně. Pokud základ daně snižuji nebo anuluji, pak lze tuto opravu uvádět do takového zdaňovacího období, ve kterém jsem prokazatelně (ideálně písemně potvrzeným listem) podnikl rozumné kroky k odeslání dokladu příjemci.

Je tedy důležité rozlišovat tři konkrétní data. (1) Tím prvním je datum, kdy došlo k situaci, která vyžadovala změnu dokladu. (2) Dále pak datum vystavení nového (opravného) daňového dokladu a především pak (3) datum odeslání příslušného dokladu třetí stranou, například Českou poštou či jiným kurýrem.

Nadále platí, že opravný daňový doklad musí obsahovat několik základních údajů. Mezi ně patří označení a DIČ osoby, která zboží či službu poskytuje a nově DUZP.