Postup a dopad prodeje části nebo celého obchodního závodu

Už delší dobu uvažujete nad nápadem prodat svůj nepříliš rentabilní podnik? Nebo jste dostali velmi zajímavou nabídku od potenciálního kupce? Prodej podniku nebo jeho části je poměrně složitý proces a skrývá v sobě mnoho nástrah. Na následujících řádcích si popíšeme, jak prodej funguje, co znamená dle práva a jaké jsou jeho daňové dopady.

Je mnoho důvodů, proč lidé prodávají své podniky, popřípadě jen jejich části. Někdy je jím snaha přejít do jiné oblasti podnikání, někdy může v pozadí stát nerentabilní provoz nějaké hůře fungující části podniku. Například když se vám nedaří pracovat na splnění vašich cílů a snů. Někdy naopak určitá část vašeho podniku vykazuje velký potenciál, který chcete zhodnotit, popřípadě se objeví zájemce, který jej hodlá odkoupit celý.

Nejprve začněme definicí obchodního závodu, ať už celku nebo jeho části, která se postupem času zpřesňovala. Obchodní zákoník § 5 zákonu č. 513/1991 Sb. uváděl definici tehdy ještě většinově používaného slova podnik jako věc hromadnou, která obsahuje prvky hmotné, nehmotné a osobní, k němuž patří práva, věci a majetkové hodnoty náležející podnikateli, který díky tomu uskutečňuje své podnikání.

Od 1. 1. 2014 však nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. uvádí zpřesňující pojem obchodní závod. Tento zákoník vysvětluje obchodní závod jako soubor majetku a dluhů vytvořených podnikatelem za účelem provozování své činnosti. To je obchodní závod jako celek. Problematiku jeho částí najdeme v zákonu o obchodních korporacích. Dříve nepříliš ukotvená definice části závodu narážela mnohokrát na problém s vysvětlením termínu, do něhož vnesl poměrně nedávno světlo Nejvyšší soud. K tomu se dostaneme na závěr.

Co je cílem prodeje?

Při prodeji obchodního závodu, který spadá pod větší korporaci, není cílem takového převodu jeho zánik nebo likvidace. Prodej takového závodu se ani nerovná prodeji jeho podílů, například akcí. Z hlediska kupujícího je cíl jasný. Za předem dohodnutou finanční částku kupující získává kompletní závod s veškerými aktivy (např. budovy, stroje, zásoby, práva, pohledávky, ale také zakázky), které se k němu váží. Tím kupující strana samozřejmě sleduje vlastní profit, zvýraznění na trhu nebo průnik do další obchodní sféry.

Prodávající tímto aktem na jedné straně pozbývá těchto aktiv, dluhů či renomé, s čímž se pojí možný ústup z konkrétní oblasti trhu. Získává však finanční prostředky, které může libovolně využít na další projekty, rozšíření svých znalostí nebo rovněž pro soukromé účely své či svých společníků.

Když prodávám celý obchodní závod

Nejjednodušším řešením je prodat obchodní závod jako celek, se vším všudy. Tedy s jeho značkou, kontakty, zakázkami či movitým i nemovitým majetkem. V takovém případě se aktuální majitel na základě podepsané smlouvy vzdává svého podílu ve prospěch kupujícího, od nějž dostává předem dohodnutou sumu. Pro prodávajícího se s tím pojí méně daňových úkonů, než kolik jich musí řešit v případě prodávaní jen části svého podniku. Kromě jiného tato situace nevyžaduje tolik složitých smluv.

Má však pevně stanovená pravidla. Například rozlišuje, zda je kupující zapsán ve veřejném rejstříku, či nikoliv. Pokud je zapsán, pak se stává vlastníkem závodu uložením dokladu o koupi do sbírky listin. V opačném případě nabývá vlastnických práv dle znění a dat uvedených ve smlouvě. Samotný převod se v obou případech provádí například veřejnou dražbou, při obchodu na burze, přímo od podnikatele v rámci obchodního jednání, od osoby, které vlastní věc svěřil, dále od dědice, jemuž bylo potvrzeno zákonné nabytí věci, či obchodováním s cennými papíry.

V případě prodávajícího je – stejně jako je tomu u kupujícího – nutné sepsat zápis o předání a převzetí věcí. S nabytím obchodního závodu vzrůstá kupujícímu automaticky povinnost převzít i veškeré soukromo-právní závazky, nikoli však závazky daňového rázu. V otázce dluhů však dle zákona kupující automaticky přejímá jen ty dluhy, o kterých věděl při podpisu smlouvy. Odpovědnost informovat své věřitele o změně vlastníka a tedy nového subjektu zodpovědného za plnění závazků padá ze zákona na hlavu prodávajícího.

Zákon o korporacích dále uvádí, že rozhodnutí o prodeji závodu činí valná hromada většinovým podílem hlasů. Poté, co je smlouva oběma stranami schválena a řádně podepsána, má daňový subjekt registrovaný k jakékoli české dani lhůtu patnácti dní na to, aby předložil správci daně smlouvu o koupi. Jak uvádí zákon o dani z příjmu, základ daně se určuje na základě účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu, pokud v předpisu není uvedeno jinak, nebo pokud není nějakým způsobem tato daň krácena.

Prodej části obchodního závodu

Jiná situace nastává v případě, že hodláte prodávat jen část závodu. Dle vymezení v občanském zákoníku je ale nejprve nutné rozlišit, co se rozumí pojmem „část závodu“. Obecně dlouho platil názor, podle kterého byla část majetku vykládána jako jakákoli organizační či majetková složka závodu, jejíž prodej by znamenal výraznou změnu ve struktuře závodu či jeho obchodním zaměření.

Větší pochopení do nejasné terminologie vnesl Nejvyšší soud výrokem sp. zn. 27 Cdo 2645/2018 ze dne 29. 5. 2019. V něm totiž uvedl, že částí závodu je z logických i gramatických důvodů rozuměna jakákoli organizační, samostatná složka, jako například pobočka, která je schopna existovat sama.