Stravenky - historie, jejich využití, plusy a mínusy

Říká se, že s plným žaludkem jde všechno lépe. Od učení přes přemýšlení až po práci jako takovou. Stravování neodmyslitelně patří k pracovnímu procesu a poslední dobou je jeho stále rozšířenější podobou stravenka. Podívejme se krátce na to, proč jsou stravenky tak oblíbené, jaké jsou možnosti jejich využití a jak se účtují.

Krátký pohled do historie

Původ stravenek je připisován Velké Británii do období krátce po druhé světové válce. Vznikla zde myšlenka zvláštního daňového režimu k zajištění zdravého stravování obyvatel. Pokud firma neměla vlastní kantýnu, stála před několika problémy. Musela si sama zajistit síť restauračních zařízení, které by byly ochotné je akceptovat, dále pak vymyslet vlastní systém registrace stravenek a jejich účtování. Nehledě na praktickou část, tedy samotný tisk stravenek.

Velmi komplikovaný, zdlouhavý a často nešetrně řešený proces zjednodušil podnikatel John Hack. V roce 1954 ho napadlo, že vybuduje jediný systém pro celou Velkou Británii. Založil společnost pojmenovanou Luncheon Vouchers Company, která zavedla první jednotný celostátní stravenkový systém v zemi. Od šedesátých let 20. století přejímaly jednotný systém stravenek další evropské země.

Právo na jídlo, povinnost proplácet?

Podle zákona má zaměstnavatel povinnost poskytnout svým zaměstnancům možnost se v rámci pracovní doby stravovat. Neurčuje ale, zda má zaměstnavatel svému zaměstnanci přispívat na jídlo nebo mu jej celé zaplatit. Jedná se o vnitřní dohodu zaměstnance se zaměstnavatelem, tedy jakýsi benefit. Na ten si zaměstnanec zčásti sám přispívá.

Rovněž v České republice je několik firem, které nabízejí vlastní systém. Pokud jde o jejich rozšířenost, tak v loňském roce dostávalo benefity formou stravenek celkem 1,3 milionů zaměstnanců. Existují dvě varianty, v nichž lze stravenky dostávat, a to buď ve formě vytištěné papírové stravenky, nebo formou elektronické karty.

Papírové stravenky černé na bílém

Papírové stravenky jsou vydávány ve formě bločku, z něhož se vytrhávají jednotlivé kusy stravenek s předem určenou hodnotou. Ta se pohybuje od minimální částky 20 Kč až do 130 Kč za jednu stravenku. Pro srovnání, na západ od našich hranic se hodnota jedné stravenky pohybuje v rozmezí 6 až 10 eur. Stravenkami lze platit jídlo a nealkoholické nápoje, a to pouze ve vybraných podnicích či restauračních zařízeních. Drogerii či cigarety na stravenku nekoupíte nikde, jelikož pokladní systémy tuto možnost neumožňují. Pokud budete nakupovat kromě jídla také další věci, je moudré nákupy od sebe předem oddělit.

Zařízení, ve kterých je možné využít stravenky, jsou poskytovatelem stravenky předem domluveny a jejich seznam lze najít na internetových stránkách poskytovatele. Na jeho stránkách lze hledat konkrétní smluvně dohodnuté zařízení v různém regionu či městě podle typu poskytovaných služeb.

Důležitou poznámkou je fakt, že stravenka nenahrazuje peníze. Je pouze ceninou a z toho vyplývá několik omezení. Například s ní nelze platit všude. Dobrým příkladem je stravenka společnosti Tesco, s níž jde platit pouze v rámci tohoto řetězce. Z velkých společností podporují stravenky například Česká spořitelna, MAFRA, AXA, Billa či Kaufland.

Dalším omezením je počet stravenek uplatněných na jeden nákup. V řadě obchodů nepřijímají více než 5 kusů stravenek. Stravenky jsou ceninou, takže obchodní řetězce nejsou povinny vracet na ně hotovost. Mnozí provozovatelé vrací na stravenky jen 5 nebo 10 korun a v tom případě se jedná o jejich dobrou vůli. Pokud je cena nákupu větší, je zákazník povinen zbylou část doplatit.

Společnosti poskytující papírovou stravenku:

• Sodexo stravenky (Gastro Pass) od společnosti Sodexo Pass ČR
• Lidl stravenky (Naše stravenka) od společnosti Lidl stravenky
• Stravenky Chècque Déjeuner od společnosti Up Česká republika
• Ticket restaurant od společnosti Edenred CZ

Digitální věk s elektronickou stravenkou

V době, která zaznamenává masivní nárůst technologií a digitalizace, se papírová stravenka pomalu stává spíše přežitkem. Tento postup zaregistrovali také poskytovatelé stravenek a stále častěji nabízejí elektronickou stravenku. Ta funguje na principu nabité karty, kterou lze kdykoli dobíjet na určitou částku. Tím odpadávají potíže s doplácením vyššího nákupu. Nelze z nich ale vybírat hotovost. A kromě stravenky Benefitka, která je bez omezení, činí denní limit u všech ostatních karet 500 Kč na den.

Ostatní pravidla jsou pro elektronické stravenky stejná jako pro jejich papírové předchůdce. Nejčastější problém spočívá v tom, že tato metoda je poměrně nová a zaměstnanci ani provozovatelé si na ni ještě úplně nezvykli. Ne se všemi se navíc dá platit přes terminál. K některým kartám není zatím dostupný seznam provozoven, které je akceptují.

Poskytovatelé elektronické stravenky:

• GastroCard – BANCIBO, SE
• Benefit Plus – Benefit Management s.r.o.
• Gusto Karta – CES ePlatby a.s.
• Ticket restaurant karta – Edenred CZ
• Estravenka – Up Česká republika
• Benefitka – Satispoll
• Gastro Pass CARD – Sodexo Pass ČR

Daňové řešení pro zaměstnavatele

Pokud by zaměstnavatel chtěl přispívat svým zaměstnancům na stravování v penězích, šlo by u zaměstnance o běžný příjem podléhající zdanění. V tomto ohledu jsou stravenky mnohem výhodnější. Zaměstnavatel si může odečíst z daní až 55 % hodnoty jedné stravenky. 

Tohle vyplývá z ustanovení ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4., kde se říká, že

Výdaji (náklady) podle odstavce 1 [na dosažení, zajištění a udržení příjmů - tedy daňově uznatelnými] jsou také ...... příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.

Otázka je, co s těmi zbylými 45 % ze stravenky, které jsou pro zaměstnavatele nedaňovým výdajem. Záleží to na domluvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Zbylých 45% buď doplácí zaměstnanci sami, a to je většinový postup. Nebo může být tato částka v daňově neuznatelných nákladech (výdajích) zaměstnavatele bez nutnosti dalšího přidanění u zaměstnancůve mzdě.  Maximální částka daňově uznatelná z jedné stravenky je pro rok 2018 65 Kč. (Jeto závislé na vyhlášce MPSV o výši stravného na pracovních cestách - 93 Kč / den, 70% = 65 Kč je maximální daňově uznatelná část stravenky (55%). Do 100% se dopočítám na 118 Kč.) Aktuálně pro rok 2018 tedy činí hodnota stravenky s maximální daňovou úlevou 118 Kč.

Na úhlu pohledu a situaci ve firmě je, zda to takhle brát, že toto je nejvýhodnější.

Druhý přístup je, že pokud chci dát více peněz zaměstnancům, aniž bych z nich musel strhávat daň, sociální, zdravotní a navíc odvádět sociální a zdravotní za zaměstnavatele, tak je nejvýhodnější dát co nejvyšší částku stravenky (kterou obhájím jako cenu jídla v okolí) a zaplatím i těch daňově neuznatelných 45 % za zaměstnance. Vyjde to pořád lépe, než kdyby tuto částku dostali ve mzdě. Otázka zase je, jestli vyšší příspěvek zaměstnanci ocení, i když to nemají ve výplatní pásce a mají vázaný účel použití benefitu na stravování.

Kdy je nárok na stravenku?

Na stravenky není žádný zákon. Zda a v jaké výši budou poskytovány je ujednáním mezi zaměstnancem a zaměstnavateleem. Ze ZDP vyplývá několik omezení, kterým je dobré věnovat pozornost:

• stravenku s daňově uznatelnou čátí můžu vydat, pokud směna trvá alespoň 3 hodiny (takže při dovolených a nemocech ne)
• pokud směna trvá (vč. přestávky) déle než 11 hodin, můžu vydat druhou stravenku
• pokud zaměstnanci vznikl nárok na stravné kvůli pracovní cestě, nemůžu mu současně dát stravenku (tedy můžu, ale není tam pro zaměstnavatele nárok na daňově uznatelnou část)

Kdy vydávat stravenky? Na začátku měsíce nebo na konci?

Stravenky můžete vydávat kdykoli. Potíž je v tom, že existují spory ohledně výkladu už zmiňovaného ustanovení ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4.. Celé ustanovení říká zjednodušeně, že je daňově uznatelná 55% část z jídla, které dávám zaměstnanci nebo příspěvek, který mu nedávám hotově, ale zajišťuju mu tím příspěvkem stravování u jiných subjektů. 

Jenomže, když dostane stravenku zaměstnanec až po skončení měsíce podle počtu odpracovaných směn, opravdu jsem mu přispěl (nebo poskytl jídlo) na tu směnu, která už proběhla? Výklady se v tom různí. Proto se právě považuje za bezpečnější vydávat stravenky dopředu, aby zaměstnanec mohl příspěvek využít na zajištění jídla na danou směnu.

Jak konkrétně to bude vidět případná kontrola, zda to bude vůbec řešit a do jakých detailů půjdou bude zřejmě záležet na kontrolním pracovníkovi, na kterého to rozhodování připadne.

Co na to restaurace a obchodníci přijímající stravenky?

Nejméně výhodné zřejmě jsou stravenky, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, pro obchodníky a restaurace, které tyto ceniny akceptují místo platebních karet nebo hotovosti. I oni totiž platí při proplácení stravenek provizi jejich vydavateli. K tomu musíme připočíst také náročnější administrativní práci s nimi spojenou. Provize se pohybuje v řádu několik procent. Prosakují informace, že konkrétně je to kolem pěti procent. Někteří restauratéři si i proto účtují za využití stravenky přirážku.