Krácení daní, poplatků a povinných plateb - Jaké jsou výše trestů?

Jako občané jsme zvyklí, že naše země je schopná pravidelně a co možná nejkvalitněji plnit určité úlohy, které pod její správou vznikají. Instituce ve zdravotnictví, školství, v policii nebo armádě přirozeně patří mezi základní aspekty dobře fungujícího státu. A všechny se musí nějakým způsobem zaplatit. Pro tyto a další výdaje stát potřebuje určité příjmy. Získat finanční prostředky nutné k chodu těchto institucí může několika způsoby.

Mezi základní patří systém daní a poplatků. Samotné zavedení těchto poplatků nestačí, protože nemůže být závislé na pouhé dobrovolnosti. Kromě nutnosti odvádět tyto poplatky je nutné také jasně definovat, co pod ně spadá, jaká je peněžní hranice a přirozeně jaké tresty jsou na řadě, pokud je občan správně neodvádí. Všechny zmíněné body nalezneme v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., v § 240.

Zločiny a tresty v krácení daní

Již v trestním zákoníku z roku 1961 jsme se mohli setkat s téměř totožnou myšlenkou krácení daní a definice trestu za tento přestupek. Novější trestní zákoník podotýká, že klasifikace trestného činu je v drtivé většině případů možná jen podle toho zákona, který je v platnosti ve chvíli, kdy ke spáchání trestného činu dojde.

Pojďme k definici. Trestného činu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu krátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění nebo jinou podobnou povinnou platbu. To ale není vše, neboť v zákoníku najdeme i případy, ve kterých občan vyláká na těchto platbách nějakou výhodu. A v neposlední řadě se trestá i příprava takového podvodu, ne jen jeho realizace. Jakého trestu se za tento prohřešek může pachatel dočkat? Zákoník mluví o odnětí svobody po dobu šesti měsíců až tří let a kromě toho také o zastavení činnosti.

Co znamená větší rozsah krácení?

Slovní spojení „ve větším rozsahu“ může působit dosti nejednoznačně a tedy sporně. I k tomu se však zákoník ve výkladovém ustanovení § 138 odst. 1 trestního zákoníku vyjadřuje. Tam totiž nalezneme finanční strop, kterým se „větší rozsah“ definuje. A to je částka 50 tisíc Kč. Obecně se tedy dá říct, že pokud někdo připraví stát o 50 tisíc korun na daních, jedná se o trestný čin krácení daní ve větším rozsahu.

Leckoho by tak mohlo napadnout, že když by častěji zkrátil daně o nižší částky, odnětí svobody by mu nehrozilo. I na to však zákoník pamatuje. Podle ustanovení § 116 se toto jednání totiž dá klasifikovat jako pokračování v trestné činnosti se stejným dopadem.

Ustanovení § 240 se nespokojuje jen se základní možností „většího rozsahu“, ale modifikuje je. Pokud by se pachatel dopustil výše uvedeného skutku se dvěma a více osobami nebo pokud by pro to použil "úřední uzávěru", dostal by se do hranice dvou až osm let ve vězení. Pět až deset let by pak ve vězení mohl strávit v případě, že by zkrátil povinné platby ve velkém rozsahu nebo za pomoci organizované skupiny působící ve více státech.

Neplatíš? Zaplatíš

Trestným činem je také porušení povinnosti zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel ve větším rozsahu neodvede za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, hrozí mu trest odnětí svobody až na tři roky nebo zákaz činnosti.

Tento trest se může dále stupňovat, pokud z toho získá pachatel (nebo úmyslem pachatele někdo jiný) osobní prospěch, případně jde o vyšší částky.