Odpisy. Jejich druhy a význam

Každá firma, která má k dispozici nějaký dlouhodobý majetek, na tohle téma musela zákonitě narazit. Zásadní otázkou je způsob, jak majetek odpisovat. Možností je několik a my se na ně dnes podíváme. Rovněž si ukážeme, jaké jsou rozdíly mezi účetním a daňovým odepisováním majetku.

Co to je odpis?

Každá věc se neustále opotřebovává. Jak na ni působí zub času, ztrácí svou původní hodnotu. Např. v momentě, kdy s novým autem opustíte brány prodejny, ztrácí svou původní hodnotu. Dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek ve firmách je toho dokonalým příkladem. Zjednodušeně bychom odpis mohli charakterizovat jako hodnotu, která udává stupeň a postup opotřebení jisté věci, jistého majetku. Do firemních nákladů se však tento jev nemůže promítat naráz, nýbrž snižování hodnoty majetku evidujeme postupně.

Tento proces se nazývá odpisování a můžeme ho dělit na dvě základní oblasti z pohledu funkce – na odpisování účetní a daňové. To je řízeno striktně a pouze zákonem o dani z příjmů. Daňový odpis slouží k tomu, abychom stanovili výši daně z příjmů. Účetní odpisování pak kontroluje a upravuje především Zákon o účetnictví a Český účetní standard pro podnikatele pod číslem 013. Tato forma odpisování slouží především ke sledování skutečné hodnoty majetku a jeho opotřebení. Problematikou odpisů se primárně zabývá zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

K čemu slouží odpisy?

Odpis se zabývá trvalým snižováním původní ceny majetku a jedná se tedy o firemní aktiva. Účelem celého procesu odpisování je co nejvěrnější zachycení pořízeného majetku jakožto nákladu a především jeho rozdělení do vícero období. Toto snižování má trvalý, dlouhodobý charakter. Pořízení majetku se díky tomu nepromítne do hospodaření firmy ihned, nýbrž rovnoměrně po celou dobu, kdy firma majetek nějakým způsobem užívá.

Účetní odpisy

Účetní odepisování může být stanoveno jakožto časové podle doby, za kterou se majetek opotřebovává. Druhou možností jsou odpisy výkonové, tedy dle množství výkonů, které prostřednictvím majetku firma předpokládá získat. Cílem odpisů je, aby zachycovaly co nejpřesněji skutečný stupeň opotřebení daného majetku.

Opotřebení je možné rozdělit na fyzické nebo také mechanické – způsobené množstvím výkonů – a na opotřebení morální. Do něj spadá například opotřebení vinou technologického pokroku. Jejich stanovení a spravování je čistě v kompetenci účetní jednotky, tedy fyzické či právnické osoby, která za účetnictví celku zodpovídá.

Účetní odpisy tvoří součást výsledku hospodaření a abychom je dokázali správně vypočítat, je nutné stanovit dobu použitelnosti daného majetku. Tu lze určit kvalifikovaným odhadem a velkou pomocí je také zákon o dani z příjmů.

Odpisování má několik pravidel. Například se způsob a metoda odpisování nesmí měnit v rámci jednoho účetního období. Maximální výše stanovená pro odpis nesmí převyšovat vstupní cenu majetku, jak ji zachycuje účetnictví. Doba, po kterou odepisuji majetek, by neměla být delší než doba opotřebení, kterou stanovuji na začátku. Smyslem účetních odpisů je rovněž věrně zaznamenávat změny v délce užívání určitého majetku, k čemuž někdy dochází v případě technického zhodnocení.

Další z podmínek je nutnost přesně stanovit okamžik, od něhož mohu majetek používat. Tím je u účetních odpisů měsíc bezprostředně následující po uvedení majetku do užívání. K tomu musí být splněny veškeré zákonem stanovené podmínky.

Daňové odpisy

Z daňového pohledu vychází ze zákona o daních z příjmů. Daňovým odpisem rozumíme část pořizovací ceny majetku, kterou si můžeme uplatnit v daňovém přiznání za určité zdaňovací období. Čili tyto odpisy využíváme ke stanovení daňového základu a nereflektují skutečný stav opotřebení majetku ve firmě. Odpisování můžeme zahájit v okamžiku, kdy je konkrétní předmět uveden do takového stavu, aby bylo možné jej používat (včetně aplikace všech právních norem).

Zákon o dani z příjmů uvádí šest odpisových skupin, do nichž je majetek roztříděn dle doby, po kterou je možné jej odepisovat. Nejkratší možná doba je tři roky a do této skupiny se počítají například nástroje nebo kancelářská technika. Nejdelší dobou je časový úsek 50 let a po tu dobu odepisujeme hmotný majetek jako např. obchodní domy nebo kulturní památky.

Odpisové skupiny a počet let odepisování

Na výběr máme ze dvou různých forem, kterými můžeme odpisy provádět. První formou je rovnoměrný nebo také lineární odpis, kterým se opotřebení promítá do nákladů rovnoměrně se stejnou částkou. Nebo můžeme využít tzv. zrychlený odpis, který na základě koeficientu stanoveného pro každou skupinu umožňuje v prvních letech odpis zvýšit. Při zrychleném odpisu budou odpisy v prvních měsících vyšší než v případě rovnoměrného odpisu, ale v posledních měsících pro změnu menší. Každopádně se ale daňové odpisy počítají vždy na konci účetního období.

Rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy

Účetní odpisy reflektují dobu skutečného využívání určitého majetku a vychází z reálného zařazení investice do majetku. Daňový odpis je roční odpis a doba odepisování je u něj dána dle odpisové skupiny. Tento odpis je naopak stejný u majetku, který byl zapsán na začátku zdaňovacího období, jakožto i na jeho konci a my jej můžeme aplikovat i na majetek, který jsme pořídili těsně před koncem roku. To znamená, že majetek nebude za tento rok téměř vůbec opotřeben. Pokud bychom zaměnili účetní a daňové odpisy, pak by se v takovém případě daňový odpis značně lišil od účetního odpisu.

Daňové odpisy mohou do jisté míry zkreslit opravdovou míru opotřebení majetku. Účetní odpisy jsou vypočítávány měsíčně a jsou ve stejné výši účtovány do nákladů. Dalším rozdílem je to, že daňové odpisy můžeme pozastavit a tím pádem neuplatnit v daňových nákladech, což u účetních odpisů samozřejmě nelze. U rovnoměrných odpisů lze dokonce uplatnit jen jeho část.