Potřebuje OSVČ podnikatelský účet? A plátce DPH?

Mít zřízený osobní účet v bance je pro drtivou většinu z nás samozřejmostí, tím spíše to platí pro osobu podnikatele. Musí však mít podnikatel za účelem své obživy zřízen podnikatelský účet, nebo mu stačí jen jeho osobní? A jaké výhody či naopak nevýhody zřízení takového účtu má?

Pokud jako podnikatel začínáte, zřejmě jste museli řešit otázku, zda musíte mít zvláštní účet v bance, nebo jestli můžete legálně používat za účelem podnikání i svůj osobní účet. Dnes jsou bezhotovostní platby samozřejmostí, která vedení běžného bankovního účtu zkrátka vyžaduje. Kromě toho, že v jednoduchosti je krása, se také jedná o levnější způsob platby, než jaký nabízejí alternativy (například platby prostřednictvím poštovní složenky).

Ať už jste ze „staré školy“, nebo máte jiný důvod, tak se jako podnikatel při větších částkách nemůžete spolehnout jen na platby v hotovosti. O tom mluví zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti z roku 2004. Ten stanoví, že podnikatel může provádět platební operace v hotovosti jen do výše 270 tisíc Kč. Při vyšších částkách je tak i tento podnikatel nucen využít bezhotovostních plateb přes bankovní účet.

Větší soukromí a mnoho dalších výhod

I když vás nikdo k založení podnikatelského účtu nutit nemůže, určitě byste o něm měli alespoň uvažovat. Důvodů, proč je výhodné založit jej, je hned několik.

1. Prvním z nich je vyšší míra soukromí. To se projeví hned na počátku vašeho podnikání, když na finančním úřadu předkládáte číslo účtu, které budete pro podnikání využívat. Pokud byste měli jen jeden osobní účet jakožto centralizovaný pro celou rodinu a ještě jej využívali k podnikání, bude mít úřad např. při kontrole jakékoli vaše transakce pod dohledem, ať už se týkají podnikání, nebo nikoli.
2. Dalším faktorem, který je vhodné vzít do úvahy, je zdánlivá maličkost – přehlednost. V případě jednoho účtu se snadno můžou plést příjmy a výdaje osobního rázu s podnikatelskými, což pak vede ke zbytečným zmatkům.
3. Třetím důvodem je rozsah možností, které podnikatelský účet nabízí na rozdíl od toho osobního. Tím je rozšířený počet podrobných filtrů, které vám umožní snadněji se orientovat v příjmech, dodavatelích nebo odchozích platbách. Kromě toho také mívá exporty pro účetními programy, takže vám může usnadnit jednak množství manuální práce, ale také díky tomu eliminujete chyby.
4. Další důvod se týká události, kterou sice žádný podnikatel nechce řešit, ale hodně z nich nemá na výběr. Podnikání může také skončit špatně a na podnikatelský účet může být uvalena exekuce. Pokud byste měli pouze osobní účet, odcházely by z něj exekuční srážky a alespoň na nějakou dobu by podnikatelský účet byl zablokován, ovšem nejen podnikatelský.
5. V případě možné daňové kontroly bude navíc snazší rozdělit platby spadající pod podnikání, než kdybyste měli jen osobní účet.

Ze všech těchto důvodů je pro podnikatele výhodnější mít založen kromě osobního účtu také účet podnikatelský.

Mít podnikatelský účet Má i své mínusy

Větším nedostatkem a mínusem těchto účtů je cena. Za vedení účtu můžete měsíčně zaplatit třeba i 899 Kč, třebaže to je v roce 2019 ta nejvyšší možná cena. Nejčastěji se cena pohybuje kolem 160 Kč měsíčně. Připlatíte si také za vedení účtu v cizí měně, někdy za platební kartu nebo za výběry na přepážkách. Tyto náklady jsou daňově uznatelnými náklady, takže se vám část z nich stát může vrátit a nebo taky ne, pokud používáte paušál.

Druhou nevýhodou je potřeba předvídat, kontrolovat a řídit zůstatek na dvou účtech místo jednoho. To je spojeno s potřebou držet na účtu větší zásobu (bez)hotovosti.

Jak je to se zveřejněním pro účely DPH?

Pro snadnější kontrolu plátců DPH a flexibilnější zamezení možného krácení daní slouží registr plátců DPH. V něm lze podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty najít množství informací o plátci. Plátci DPH mají zveřejnit účet, popřípadě které účty, slouží pro jejich ekonomickou činnost. Novela tohoto zákona z roku 2013 zavedla důležitou změnu. Pokud příjemce plnění (plátce DPH) platí na jiný účet, než jaký je uveden u správce daně jakožto účet pro ekonomickou činnost, pak ručí za neodvedenou daň z přidané hodnoty. 

Ručení se v tomto případě uplatňuje až při platbě vyšší, než je dvojnásobek limitu omezujícího platby v hotovosti, což je aktuálně 540 tisíc korun. U menších částek toto nebezpečí nehrozí.