Problematika jednoúčelových a víceúčelových poukazů ve vztahu k DPH

Poukazy a vouchery se staly běžnou součástí nabídky obchodních řetězců či eshopů. V různých zemích se však jejich využití a především pak danění v rámci DPH vykládalo odlišně, což mohlo vést k nesprávnému uplatňování a zaúčtování. Proto byla zapotřebí mezinárodně uznávaná úprava. Co změnila a co znamená?

Poukazem nebo voucherem se rozumí certifikát peněžní hodnoty, který se dá využít k nákupu určitého zboží nebo uplatnění slevy, čili nějaká listina, se kterou je spojena povinnost přijmout ji jako úplnou, nebo částečnou úplatu za poskytnuté zboží. Stále větší počet firem a obchodních řetězců nabízí nejrůznější vouchery a s tím roste také počet společností, které se zabývají jejich prodejem a distribucí, ať už mají podobu stravenek, slevových kuponů nebo dárkových poukazů, za něž lze získat zboží dle vlastního výběru.

Problematika nejednotnosti vyřešena

V rámci členských států Evropské unie samozřejmě docházelo k různému uplatňování poukazů, s čímž se pojila nepřehlednost, nejednotnost a problémy z hlediska účtování DPH. Rada EU proto vydala jednotnou směrnici, podle které se mají transakce s poukazy a jejich uplatnění DPH řídit. V rámci České republiky byla tato směrnice zahrnuta do zákona č. 80/2019 Sb., kterým se měnily některé zákony v oblasti daní. Tento zákon se stal účinným k 1. dubnu 2019.

Obsahem zákona o DPH je mimo jiné definice voucherů a způsob spolu s pravidly pro jejich uplatnění. Dále je zde uvedeno rozlišení na dvě samostatné formy. V zásadě rozdělujeme poukazy a vouchery na jednoúčelové a víceúčelové.

Jednoúčelové poukazy

Není úplně těžké již z názvu vyvodit, jaké jsou hlavní rysy jednoúčelového poukazu. Klíčovým obsahem takového poukazu je konkrétní využití. V okamžiku jeho vydání u něj musí být známa sazba daně, pokud se jedná o zdanitelné plnění. Pokud ne, pak musí být tato skutečnost na poukazu jasně uvedena. Dále má obsahovat informaci o konkrétním místě, kde se dá poukaz uplatnit.

Pokud by osoba, která je povinna k odvodu daně, převedla tento poukaz vlastním jménem, musí vykazovat DPH stejně, jako kdyby službu či zboží zmíněné v poukazu sama poskytovala. V případě, že jsem konečným poskytovatelem služby nebo zboží, ke kterému se poukaz váže, pak uplatnění poukazu nepodléhá dani. Daň již byla odvedena při vydání voucheru.

Pokud však vydávám poukaz na určité služby či zboží, které nenabízím, v tom případě uplatňuji speciální právní fikci. Ta stanoví, že už předání zboží nebo poskytnutí služby výměnou za poukaz je poskytnutím plnění vydavateli poukazu od poskytovatele zboží nebo služby. Nově tedy platí, že již převod poukazu je dodáním zboží, na které se poukaz vztahuje, a DPH by proto mělo být odvedeno už v momentě převodu poukazu, nikoli až při jeho výměně zákazníkem za určité zboží.

Pokud se však jedná o poukazy, které pokrývají jen část konečné sumy za zboží či služby, DPH se odvede i při výměně zákazníka ve formě jeho doplatku.

Víceúčelové poukazy

U víceúčelových poukazů se toho proti dosavadní praxi mnoho nemění. Zásadním rozdílem pro víceúčelové poukazy proti předchozím je fakt, že při jeho vystavení není předem známo, na co bude použit. V praxi to může být například poukaz do většího obchodního domu, který má více různých obchodů, popř. i poskytovatelů služeb. Ani sazba DPH toho, co se pořídí nemusí být jasná. U víceúčelového poukazu se jeho převod jako takový nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby. Daňová povinnost vzniká až při čerpání poukazu.