Účtování zřizovacích výdajů společností a změny v posledních letech

Společnost vzniká na základě společenské nebo zakladatelské smlouvy, která musí mít písemnou formu. Sepsání u notáře a úředně ověřené podpisy sice stačí k založení společnosti, ale nikoli k jejímu fungování. Vznikem firmy se rozumí až moment, kdy je společnost zanesena do obchodního rejstříku – teprve tehdy začíná aktivně a legálně fungovat. Co ale s výdaji, které firma vynakládá v době před oficiálním vznikem?

Soudní poplatky, nájem i pracovní cesty

Než společnost oficiálně vznikne, je třeba vyřídit mnoho právních a správních úkonů. Ty definuje zákon o daních z příjmu, který v § 5, odst. 7 uvádí náklady před zahájením podnikání. Mezi ně můžeme počítat například soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování, poradenské služby, nájemné a jiné poplatky bezprostředně související se založením společnosti.

Naopak se sem nemohou počítat výdaje na reprezentaci, dále výdaje na zisk zásob či na pořízení dlouhodobého majetku společnosti. Zřizovací výdaje může buď zaplatit banka přímo z vkladů společníků, nebo je platí „ze svého“ jeden či více společníků. V takovém případě jim jsou výdaje po vzniku společnosti proplaceny nazpět s protipohybem na účtu ve skupině 36x.

Až do roku 2015 platilo, že pokud tyto výdaje nepřekročily částku 60 tisíc, bylo možné je zapsat jako dlouhodobý nehmotný majetek a jako takový jej buď odepsat, nebo zahrnout přímo do nákladů firmy. V případě, že by výdaje byly vyšší, pak bylo nutné je jednak zapisovat jako dlouhodobý nehmotný majetek a jednak je daňově odepisovat pět let.

Nové znění zákona od roku 2016

K prvnímu lednu 2016 však vstoupila v platnost novela tohoto zákona, která smysl a využitelnost zřizovacích výdajů zásadně upravuje. Podle jejího znění již zřizovací výdaje nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem a to ani za předpokladu, že jejich výše přesáhne 60 tisíc Kč.

Tato vyhláška tedy uvedla do praxe důležitou změnu. Zrušila totiž účet 011 – Zřizovací výdaje, takže se od ledna 2016 všechny tyto výdaje účtují klasicky do nákladů. Nejčastěji jsou k tomu využívány především účty 518, kam řadíme odměny za notářské služby, nebo účet 538, který udává správní poplatky, mimo jiné kolky.

Větší výdaje, které mají dopad dlouhodobého charakteru je možné podle obvyklých postupů časově rozlišovat.